SEPTEMBRE

Na úvod tohoto článku bych vás chtěla seznámit s tím, jak jsem se vlastně do Francie dostala.

 Jsem zapojena do programu „Rok ve Francii“ . Pocházím ze Západočeského kraje a ten je spřátelený s regionem Franche-Comté, řekla bych zemědělském kraji s krásnou přírodou podobnou v mnohém české, ležícím u švýcarských hranic. Po úspěšném absolvování výběrového řízení mě přiřadili na „lycée Lumiére“ v malém lázeňském městě Luxeuil Les Bains. Bohužel mi zde nenašli rodinu pro víkendy (přes týden jsem ubytována v areálu školy na internátě) a 3 dny před odjezdem jsem se dozvěděla, že nakonec jedu do o něco většího Vesoulu. Vyměnila jsem si se svou budoucí rodinou několik emailu a domluvila si datum příjezdu. Uvítání bylo vřelé a vše šlo hladce, později nám na internátě vyhověli s žádostí o výměnu pokojů, jelikož jsem chtěla být ubytována s mou českou kamarádkou.

S rodiči a francouzskými bratry :) 

A tak začal můj francouzský rok. 

První den školy s dalšími českými studentkami

Září uteklo překvapivě rychle, ve škole jsem se snažila přivyknout si na nový režim, se kterým vás brzy seznámím. 

Mám opravdu spoustu volného času, který nejčastěji trávím ve Vesoulském McDonalds,  kde mají WiFi a navíc nemám během týdne zázemí, jelikož internát je otevřen až od šesti hodin večer a já se nemám kam uchýlit.
Navíc pro mne bylo těžké trávit najednou čas bez přátel, rodiny, pejska, zkrátka mi chybí i naprosté maličkosti, proto ten neustálý hon za internetem, ale už jsem se naučila všechno přijímat tak jak to je a být za to vděčná. 

Ovšem to nic nemění na tom, že první cca 3 týdny jsem byla naprosto frustrovaná vším a všemi, pokud nepočítám úžasné víkendy u rodiny. Zkrátka jsem cizinec a tady na malém městě je to něco jako kdybyste byli exotické zvíře, všichni na vás zírají a takové dlouhodobé zkoumání nedělá dobře snad nikomu. Navíc jsem stále celkem nešťastná z francouzské organizace čehokoli, ale snad se blýská na lepší časy, o tom se rovněž zmíním později!

Září ve zkratce:

Fňukání s mou českou kamarádkou v McDonaldu

Pokusy o objevení nových činností a míst

Snaha o skamarádění se s Francouzi (mnohdy marná)

Úžasné víkendy a výlety s francouzskou rodinou

Výborné jídlo

Tato hesla vystihují mé září naprosto  přesně. Možná se Vám zdá, že se nudím, protože jsem pasivní nebo snad líná, ale tohle je malé město, něco naprosto odlišného od toho na co jsem od mala zvyklá, navíc tady není zrovna bezpečno a delší procházky městem se studentům (hlavně tedy studentkám)  nedoporučují, takže mám pár svých trast a stanovišť v centru města, McDonalds a park, kam chodíme s kamarádkou pravidelně, ale to se velmi brzy omrzí.
Sporty zde jdou velmi obtížně zařídit, fitness centrum je neskutečně předražené a Francouzi nejsou zrovna činorodý národ nebo alespoň zdejší studenti, takže ve volném čase si někde sednou s cigaretkou (pokud nebydlí ve městě a nejdou domů), což je pro mě jako pro nekuřáka taky pasé.

Proto se snažím dělat, co se dá, učím se věci do české školy, protože budu skládat rozdílové zkoušky každé prázdniny, kdy se vracím do ČR, čtu si knížky, časopisy a nyní přibylo i psaní na blog, za což jsem moc ráda, protože aspoň nemám pocit že tady zakrním :) 

À bientôt!